-

Rudolf II.

*1552 (Vídeň, Rakousko), †1612 (Praha)

Český panovník habsburské dynastie; syn Maxmiliána II. Habsburského, bratr Matyáše I. Od roku 1572 byl uherským, 1575 českým a 1575 německým králem, 1576 říšskoněmeckým císařem. Vychován byl ve Španělsku, kde nabyl značné vzdělání. V roce 1581 si za sídelní město překvapivě zvolil Prahu a poté ji opouštěl už jen výjimečně. V té době se u něj začaly naplno projevovat příznaky jisté vyšinutosti, které v pozdějším věku přerostly v duševní nemoc, pravděpodobně schizofrenii. Stále více se stahoval do soukromí a byl psychicky labilnější, čehož využívali intrikáni v jeho okolí; v roce 1608 byl Rudolf nucen postoupit uherskou korunu, rakouské země a markrabství moravské Matyášovi. Aby si zachoval podporu alespoň v českých zemích, vydal Rudolf v roce 1609 Majestát zajišťující svobodu víry českým stavům, po náboženských nepokojích v roce 1611 byl ale nucen předat Matyášovi i českou korunu. Císařský titul a pražský dvůr mu byly ponechány až do smrti. Jako poslední Habsburk byl pochován v královské hrobce v podzemí katedrály sv. Víta na Pražském hradě. Za Rudolfovy vlády se Praha stala centrem evropské vědy a umění: působili zde například umělci H. von Aachen, B. Spranger, A. de Vries a G. Arcimboldo, astronomové Tycho Brahe a J. Kepler, alchymista E. Kelly, lékař J. Jesenský a mnozí další. Císařovy nesmírně cenné sbírky uměleckých děl a přírodnin byly po jeho smrti rozchváceny, velká část se stala švédskou válečnou kořistí.

 

počet návštěvníků stránek:

 – Počítadlo.cz           Provoz webu zajišťuje www.internetportal.cz