-

Králův dvůr

na místě dnešního Obecního domu a přilehlé zástavby, Staré Město

V době vrcholného středověku přestaly pevné, ale chladné a nepohodlné hrady vyhovovat rostoucím nárokům na luxusní bydlení i patřičnou reprezentaci. Prvním panovníkem, který opustil Pražský hrad a odstěhoval se se svým dvorem na Staré Město, byl Václav IV. Lucemburský. Nejprve se usadil v dnešní Dlouhé třídě v domě U černého orla (1/922), začátkem roku 1383 se ale přestěhoval do domu nedaleko hradební zdi oddělující Staré a Nové Město při rušné cestě do Kutné Hory, který nákladně přestavěl a učinil z něj městskou královskou rezidenci vybavenou veškerým dobovým pohodlím. Králův dvůr užívali, dleli-li v Praze, panovníci českých zemí po celé další jedno století – po Václavovi zde pobývali císaři Zikmund LucemburskýAlbrecht II. Habsburský a králové Ladislav Pohrobek, Jiří z PoděbradVladislav II. Jagellonský. Odtud vyjížděly slavné korunovační průvody nahoru na Hrad, po cestě, pro kterou se časem vžil název Královská; jako první takto projel Prahou Albrecht II. Habsburský v roce 1438 a po něm ještě tři jeho nástupci. Stejnou trasou od Prašné brány na Hrad se ke korunovaci ubírali i další panovníci, stále častěji sídlící ve Vídni; řada se uzavřela až roku 1836 korunovací Ferdinanda V. Dobrotivého.

Zpět do bezpečí Pražského hradu se v nejistých dobách pražského povstání roku 1483 vrátil až Vladislav II. Jagellonský, ač původně zjevně neměl ani on v úmyslu dvůr opustit – svědčí o tom fakt, že ještě v roce 1475 položil základní kámen ke stavbě reprezentativní Nové (Prašné) brány v těsné blízkosti sídla. Po roce 1490 Jagellonci přesídlili do Budína a roku 1515 Králův dvůr zastavili. Ani Habsburkové, kteří na český trůn usedli v roce 1526, o sídlo neměli zájem, a to tak postupně upadalo. Opuštěný a zchátralý areál koupil v roce 1631 kardinál Arnošt Vojtěch Harrach a zřídil v něm arcibiskupský seminář, po požáru roku 1689 byl Králův dvůr přestavěn a doplněn o kostel sv. Vojtěcha. V 70. letech 18. století se po zrušení jezuitského řádu seminář přestěhoval do areálu Klementina a Králův dvůr přešel do majetku vojského eráru, který zde měl do roku 1869 kasárna a poté do roku 1900 vojenskou kadetní školu. V letech 1902–03 pak byl celý Králův dvůr v rámci velké asanace staré pražské zástavby zbourán a na části rozlehlého pozemku vyrostl v letech 1905–11 Obecní dům, zbytek zaujaly nové domy mezi Celetnou a Králodvorskou ulicí. Název Králodvorské ulice je dnes jediným patrným pozůstatkem někdejšího královského sídla.

 

počet návštěvníků stránek:

 – Počítadlo.cz           Provoz webu zajišťuje www.internetportal.cz