-
          Sochařská výzdoba vstupní brány Sochařská výzdoba vstupní brány Sochařská výzdoba vstupní brány Sochařská výzdoba vstupní brány Tympanon Filozofického sálu Tympanon Filozofického sálu Tympanon Filozofického sálu Tympanon Filozofického sálu Tympanon Filozofického sálu 

Strahovský klášter - Strahovské nádvoří 1/132, Hradčany

Strahovský klášter

Strahovské nádvoří 1/132, Hradčany

Nejstarší premonstrátský klášter v Čechách založil roku 1140, v době celoevropské náboženské euforie spojené s křížovými výpravami, kníže Vladislav II. z podnětu olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka; vedle kláštera sv. Jiří na Pražském hradě (založen 973) a kláštera v Břevnově (993) patří k nejstarším u nás. Nejpozději roku 1182 byl klášter dokončen a díky stálé podpoře krále se rychle stal jedním z nejvlivnějších center vzdělanosti i významnou hospodářskou jednotkou. Ve své době byl areál kláštera patrně větší než tehdejší Pražský hrad a byl největší románskou stavbou Čech a jednou z největších v Evropě. Po požáru roku 1258 byl klášter obnoven v raně gotickém slohu; celý areál vynikal výstavností a mohutným opevněním a byl vybaven nevídanými technickými vymoženostmi, mj. větrným mlýnem, kanalizací či podlahovým vytápěním některých prostor. Po husitských válkách klášter dlouho jen živořil, nový vzestup nastal až na přelomu 16. a 17. století, kdy proběhly přestavby ve stylu pozdní renesance. Jedna z nejvýznamnějších událostí v dějinách kláštera se odehrála roku 1627: německé město Magdeburg, kde byl pohřben zakladatel premonstrátského řádu sv. Norbert, ovládli protestanti a ostatky světce byly slavnostně přeneseny na Strahov, kde byly pohřbeny a sv. Norbert byl ustanoven českým zemským patronem. V roce 1648 byl klášter vyrabován Švédy a poté raně barokně přestavěn a rozšířen, v 18. století následovaly dílčí úpravy ve stylu vrcholného a pozdního baroka. Složitý stavební vývoj byl zakončen v roce 1783 zbudováním klasicistní budovy knihovny.

Honosná vrcholně barokní vstupní brána kláštera se sochou sv. Norberta od J. A. Quittainera je dílem A. M. Luraga z roku 1742. Na vrcholu kamenného sloupu na bývalém vnějším hospodářském dvoře stojí další socha sv. Norberta. Vlevo za branou stojí odsvěcený kostelík sv. Rocha z let 1603–12, sloužící původně jako strahovský farní kostel a nyní jako galerie; je slohově neobvyklou kombinací gotiky a renesance, snad podle návrhu G. M. Filippiho. Nechal jej vystavět císař Rudolf II. jako poděkování za záchranu před morovou epidemií. Dominantou nádvoří je trojlodní chrám Nanebevzetí Panny Marie (o něm), za ním se za středověkou bránou nachází vstupní dvůr kláštera. Po jeho levé straně stojí budova opatství z let 1680–98 (projekt J. B. Mathey) s opatskou jídelnou a soukromou opatskou kaplí z roku 1743. Po pravé straně je konventní budova, obklopující rajský dvůr. Současné podoba konventu je barokní, zachovaly se ale četné románské prvky včetně dvou celých místností. V prvním patře křížové chodby se nachází proslulá Strahovská obrazárna, budovaná od 30. let 19. století a znovu zpřístupněná roku 1994. Součástí konventu je i Teologický sál, starší část knihovny z let 1671–79 (G. D. Orsi de Orsini), a honosná prostora zimního reflektáře. Jižní křídlo je prodlouženo o budovu letního refektáře. Na jih od konventní budovy se nachází klášterní zahrada a vyhlídková terasa s barokním altánem, z níž je krásný pohled na pražskou kotlinu. Dvůr uzavírá budova generálního provizoriátu, vystavěná po roce 1718.

Před západním průčelím chrámu Nanebevzetí Panny Marie je vchod do nejmladší části areálu, klasicistní budovy knihovny, která vznikla v letech 1783–86 přestavbou raně barokní sýpky (I. J. N. Palliardi, štukatury I. M. Platzer). Její hlavní částí je monumentální Filosofický sál z let 1782–84, který prostupuje dvě patra budovy a je zdoben nástropní malbou Dějiny lidstva od A. F. Maulbertsche z roku 1794. Strahovská knihovna obsahuje více než 130 000 svazků včetně rukopisů a prvotisků (knih vytištěných do roku 1500); k největším pokladům patří pergamenový evangeliář z 9. století. Unikátní jsou i původní barokní dřevěné regály a sbírka glóbů ze 17. až 19. století.

Součástí klášterního areálu je i řada světských staveb, které dokumentují čilý hospodářský život kláštera. Z nich nejvýznamnější je budova pivovaru (13/134), který pracoval ještě na počátku 20. století, je tu i domek klášterního řezníka (2/130) a několik dalších součástí bývalého hospodářského zázemí.

V roce 1950 byli premonstráti z kláštera násilně vystěhováni a v areálu vznikl Památník národního písemnictví, který pojal i klášterní knihovnu. Po roce 1989 byl klášter restituován a dnes patří opět premonstrátskému řádu, který se ujal pastorační činnosti i starosti o klášterní areál. Památník národního písemnictví si v současnosti užívané prostory pronajímá a svůj literární archiv postupně stěhuje mimo Prahu. Strahovský klášter je od roku 1989 národní kulturní památkou.

Seřadit podle: polohy názvu

 

počet návštěvníků stránek:

 – Počítadlo.cz           Provoz webu zajišťuje www.internetportal.cz