-
Starý královský palác Starý královský palác Starý královský palác Starý královský palác Starý královský palác Vladislavský sál Vladislavský sál Vladislavský sál Vladislavský sál Vladislavský sál Vladislavský sál Vladislavský sál Vladislavský sál Vladislavský sál Vladislavský sál Česká kancelář Česká kancelář Česká kancelář Česká kancelář Česká kancelář Česká kancelář Sněmovna Sněmovna Sněmovna Sněmovna Sněmovna Světnice Říšské dvorní rady Světnice Říšské dvorní rady Točité schodiště Točité schodiště Nové zemské desky Nové zemské desky Nové zemské desky Nové zemské desky Nové zemské desky Nové zemské desky Vladislavova ložnice Vladislavova ložnice Vladislavova ložnice Vladislavova ložnice Zelená světnice Zelená světnice Zelená světnice 

Starý královský palác - Pražský hrad, III. nádvoří

Starý královský palác

Pražský hrad, III. nádvoří

Starý královský palác je nejvýznamnější světskou stavbou Pražského hradu; je to složitý komplex budov, síní a chodeb, jejichž původ sahá až k samým počátkům více než tisíciletého vývoje českého státu. Zde do 16. století bydleli čeští panovníci, dleli-li na Hradě, zde do 18. století sídlily nejvyšší úřady země, zde probíhají do současnosti nejvýznamnější státní slavnosti. Základem paláce se stal románský palác knížete Soběslava I., vybudovaný v 1. polovině 12. století. Ten byl za vlády Přemysla Otakara II. rozšířen a za Karla IV. rozsáhle přestavěn. Po husitských válkách dal palác obnovit Vladislav II. Jagellonský, který jej navíc doplnil o příčné křídlo. Poslední velkou úpravou prošel palác po ničivém požáru v roce 1541 za vlády Ferdinand I. Habsburského. Z většího počtu historických prostor Starého paláce jmenujme jen ty nejzajímavější.

Nejstarší částí komplexu jsou čtyři prostory románského Soběslavova paláce, postavené po roce 1135; z nich nejzajímavější je Soběslavův sál s valenou klenbou a malými okénky. Ač se tyto stavby původně nacházely v úrovni zemského povrchu, v současnosti tvoří druhý suterén – tak vysoko se za staletí navršily vrstvy suti kolem paláce.

V prvním suterénu Starého královského paláce se nachází zbytek gotické fáze výstavby komplexu. Z jeho prostor jsou nejzajímavější dvě sloupové síně: Karlova síň a Síň Václava IV. Zde, v gotickém patře, je od roku 2004 instalována výstava Příběh Pražského hradu, představující historii, události, osobnosti, umění a řemesla hradního areálu od prehistorie až po současnost.

Centrálním prostorem reprezentačního podlaží a celého paláce je monumentální pozdně gotický Vladislavský sál, skvost pražské pozdní gotiky. Je 62 m dlouhý, 16 m široký a 13 m vysoký; ve své době byl největším světským prostorem středověké Prahy i celé Evropy. Byl vybudován na místě tří gotických místností nad Karlovou síní v letech 1492–1508 Vladislavem II. Jagellonským podle projektu B. Rieda. Sál je zaklenut dechberoucí síťovou klenbou hvězdového typu. Rozměrná okna na severní i jižní straně patří k prvním dokladům pronikání renesančního slohu do Zaalpí. V sále se odehrávaly plesy, sněmy, soudy, bazary, hostiny i rytířské turnaje, k nimž účastníci přijížděli portálem z Jiřského náměstí po Jezdeckých schodech, aniž by museli opustit koňský hřbet. Vladislavský sál dnes složí jako slavnostní prostora, zejména pro volbu prezidentů a pro významná státní zasedání.

Z Vladislavského sálu lze vejít do Ludvíkova křídla (jméno podle krále Ludvíka Jagellonského), které bylo přestavěno podle projektu B. Rieda v letech 1503–20. Tato část palácového komlexu výrazně vyčnívá do prostoru zahrady Na valech; četné stavební prvky oznamují nástup renesance. Z oken sálu České kanceláře ve druhém patře byli roku 1618 vyhozeni královští místodržící Slavata a Martinic, o patro výše v síni Říšské dvorské rady si o tři roky později vyslechlo rozsudek 27 představitelů českých stavů, odsouzených k trestu smrti za účast ve stavovském povstání. Na Ludvíkovo křídlo navazuje Tereziánské křídlo, využívané k pořádání výstav výtvarného umění; spojuje Starý královský palác se sousedním Ústavem šlechticem.

K paláci se přimyká kostel Všech svatých, vybudovaný Petrem Parléřem na místě románské kaple stejného zasvěcení a později spojený portálem s Vladislavským sálem. Skvělá a nesmírně cenná vnitřní výzdoba kostela i obzvláště krásná Parléřova klenba byly bohužel zcela zničeny při požáru Hradu v roce 1541, po kterém z kostela zbyly jen obvodové zdi. Ve výklenku na severní straně kostela je náhrobek sv. Prokopa. Kostel je přístupný jen o bohoslužbách a při koncertech, které se tu pořádají.

Seřadit podle: polohy názvu

 

počet návštěvníků stránek:

 – Počítadlo.cz           Provoz webu zajišťuje www.internetportal.cz