-
Staroměstská mostecká věž Staroměstská mostecká věž Staroměstská mostecká věž Staroměstská mostecká věž Staroměstská mostecká věž Staroměstská mostecká věž Staroměstská mostecká věž Staroměstská mostecká věž 

Staroměstská mostecká věž - Křižovnické náměstí, Staré Město

Staroměstská mostecká věž

Křižovnické náměstí, Staré Město

Na staroměstské straně Karlova mostu stojí Staroměstská mostecká věž, stavěná zároveň s mostem a dokončená koncem 14. století parléřovskou stavební hutí; je jednou z největších a nejkrásnějších gotických bran Evropy. Vedle ochranné a estetické funkce byla zamýšlena jako triumfální oblouk Karla IV. a symbol sepětí královské a duchovní vlády s vesmírným řádem. Celá stavba i její výzdoba překypuje složitými symbolickými a magickými významy, které lze dnes většinou již jen s obtížemi rozeznat a dešifrovat.

Věž, stojící na pilíři mezi prvním a druhým obloukem Karlova mostu, má tvar hranolu s cimbuřím a vysokou klasicistní stanovou střechou se čtyřmi nárožními věžičkami, osazenou v letech 1874–78 při generální opravě vedené J. Mockerem. Je asi 47 m vysoká, výška střechy s ochozem je asi 18 m, průjezd brány sklenutý gotickým obloukem, zaujímající celé přízemí věže, je široký 8 m. Pod dlažbou průjezdu věže se nacházejí dvě patra sklepů. Na jižní straně věže je hranolovitý přístavek se schodištěm a vlastní střechou, kterým lze po točitém schodišti se 138 stupni vystoupit na ochoz; sloup schodiště je nahoře zakončen groteskní sochou věžníka z poloviny 15. století. Interiér je členěn na dvě patra o jediné místnosti. V prvním patře bývala asi strážnice, z níž se v ohrožení spouštěla železná mříž uzavírající bránu, druhé patro sloužilo jako vězení pro dlužníky z lepších rodin.

Bohatá plastická výzdoba věže, výsledek práce parléřovské huti za několik desetiletí, se dochovala na východní straně věže; neméně cenné plastiky na straně západní byly zničeny švédským vojskem v roce 1648. Vynikajícími díly jsou sochy zdobící první patro věže: uprostřed na miniatuře mostu stojí socha patrona stavby sv. Víta se znaky Svaté římské říše a Království českého po stranách, nad ní je štít s plamennou svatováclavskou orlicí. Po stranách světce sedí realisticky provedené postavy stavitele mostu Karla IV. a jeho syna Václava IV. Po stranách soch obou panovníků jsou znaky Starého Města pražského a Markrabství moravského. V úrovni druhého patra jsou umístěny sochy sv. Vojtěchasv. Zikmunda, patronů Království českého, pod nimi je soška lva. Na několika místech se opakuje reliéf ledňáčka ve věníku (ručníku svázaném v uzel), který je znakem cechu lazebnického a symbolem Václava IV. Originály soch Staroměstské mostecké věže byly v roce 1978 nahrazeny betonovými kopiemi. Ty byly roku 2006 sejmuty a jejich místa zaujaly kopie z hořického pískovce; při sundávání starých a osazování nových kopií byla použita replika kolového jeřábu, jaký asi používali stavitelé věže.

Průjezd brány je zaklenut půlkruhovou valenou klenbou, která je zřejmě vývojovým předstupněm klenby chóru Svatovítské katedrály. Klenba je kamennými žebry rozdělena na osm polí, v nichž je v gotické fresce zobrazen opět ledňáček ve věníku. V dolní části je čtyřikrát namalována postava lazebnice se džberem v ruce, na zdi brány proti Starému Městu je freskový obraz Kristovy tváře (veraikon) se dvěma anděly, proti Malé Straně znak staroměstský z roku 1649. I výzdoba průjezdu má svůj magický význam: v místě, kde se sbíhají žebra klenby, je umístěna kamenná královská koruna, symbol toho, že král touto branou projíždějící je pomazán a korunován z Boží vůle.

V současnosti je ve Staroměstské mostecké věži umístěna stálá výstava o historii Karlova mostu, zajišťovaná Pražskou informační službou; její součástí je i film o astronomických a astrologických souvislostech vzniku Karlova mostu.

Seřadit podle: polohy názvu

 

počet návštěvníků stránek:

 – Počítadlo.cz           Provoz webu zajišťuje www.internetportal.cz