-
sousoší sv. Kříže s Kalvárií sousoší sv. Kříže s Kalvárií sousoší sv. Kříže s Kalvárií sousoší sv. Kříže s Kalvárií sousoší sv. Kříže s Kalvárií sousoší sv. Kříže s Kalvárií sousoší sv. Kříže s Kalvárií sousoší sv. Kříže s Kalvárií 

sousoší sv. Kříže s Kalvárií - třetí od Staroměstské věže na pravé straně mostu

sousoší sv. Kříže s Kalvárií

třetí od Staroměstské věže na pravé straně mostu

Slohově nesourodé sousoší vznikalo několik staletí. Kříž stál v těchto místech již v předhusitské době, poprvé je doložen k roku 1361, roku 1419 jej zničili husité během tažení na Malostranské. Další kříž, postavený na stejném místě, měl prý být před bitvou na Bílé hoře snesen z mostu, protože nahé ukřižované tělo Kristovo pohoršovalo „zimní královnu“ Alžbětu Stuartovnu, která jako kalvinistka (původem byla dcera anglického a skotského krále Jakuba I. a dánské princezny Anny) uctívání soch a obrazů zavrhovala. Než k tomu došlo, byla královna nucena opustit zemi a sousoší na mostě zůstalo. – Nejstarší součástí dnešního sousoší je bronzový zlacený korpus Ježíše Krista, odlitý roku 1629 v Drážďanech zvonařem H. Hillgerem podle návrhu sochaře W. E. Brohna a zakoupený pro Prahu roku 1657; dva roky po koupi byl umístěn na dřevěný kříž. Dlouho byl jedinou plastikou na mostě. Roku 1696 byl na kříž připevněn zlacený hebrejský nápis Svatý, Svatý, Svatý Hospodin zástupů, pořízený z trestu pražským Židem Eliášem Backoffenem, který se údajně kříži posmíval. Incident popisuje trojjazyčný nápis z roku 1707 v kartuši na podstavci: Trognásobně Svatý, Svatý, Svatý, ke cti Krysta Ukřjžovaného z pokuty proti svatému křjži rouhagícího se žida od slawného Královského Tribunalu Appellationum Založené Léta Pánie 1696 dne 14. září. Protože židovské občany a návštěvníky Prahy nápis mátl a urážel, byly sem roku 2000 umístěny tři bronzové tabulky s vysvětlujícím textem, který poukazuje na historické souvislosti kuriózního spojení křesťanského výjevu a hebrejského nápisu. – Mramorové obložení zábradlí mostu pod sousoším pochází z roku 1681. Znak pánů z Říčan a nápis na obložení (Karlu Adamu baronu z Říčan, který toto věčné světlo a stálou mši v metropolitní kapli svatého Václava nadal, odkázav arcibiskupskému stolci statek Louňovice, zřídil tento památník Jan Bedřich pražský arcibiskup r. 1681) jsou památkou na dar Karla Adama Lva z Říčan, který před smrtí pražskému arcibiskupství odkázal statky Louňovice a Vodlochovice s podmínkou, že se arcibiskupství bude starat o věčné světlo pod křížem. Roku 1707 byla figura Krista i s hebrejským nápisem přenesena na nový bronzový kříž, zasazený do kamenného podstavce ve tvaru Golgoty plné kamenných žab, ještěrek a dalších tvorů od drážďanského sochaře J. J. Hermanna. Pískovcové sochy Panny Mariesv. Jana Evangelisty jsou dílem E. Maxe z roku 1861, kdy nahradily olověné sochy odlité pražským zvonařem M. Löwem z Löwenberku, dnes nezvěstné. – Místo před křížem bývalo vždy považováno za posvátné, lidé jdoucí přes most zde prý smekali. Byly zde vyhlašovány významné události a čtena důležitá prohlášení, v protějším zábradelním výklenku se popravovali zločinci a nepoctiví živnostníci se za trest spouštěli v kleci do Vltavy.

Seřadit podle: polohy názvu

 

počet návštěvníků stránek:

 – Počítadlo.cz           Provoz webu zajišťuje www.internetportal.cz