-
popraviště z roku 1621 popraviště z roku 1621 

popraviště z roku 1621 - Staroměstské náměstí, Staré Město

popraviště z roku 1621

Staroměstské náměstí, Staré Město

Vystoupení českých (převážně protestantských) stavů proti katolickým habsburským panovníkům, zahájené třetí pražskou defenestrací 23. května 1618, skončilo naprostým neúspěchem: v bitvě na Bílé hoře 8. listopadu 1620 byla stavovská armáda na hlavu poražena, o dva dny později kapitulovala pražská města. Vítězi byli obhájci absolutismu panovníka a univerzální vlády jediného (katolického) náboženství, poražení požadovali stavovský stát spojený s náboženskou svobodou a tolerancí.

Vůdčí představitele povstání soudil zvláštní soud, jehož rozhodnutí potvrdil ve Vídni císař Ferdinand II. Dne 21. července 1621 bylo na Staroměstském náměstí 27 předáků vzbouřených českých stavů – tři páni, sedm rytířů a 17 měšťanů, podle národnosti 22 Čechů a pět Němců – pro výstrahu popraveno. Před Staroměstskou radnicí bylo postaveno pódium asi 20 kroků dlouhé i široké, potažené černým suknem. Exekuce začala v pět hodin ráno výstřelem z děla a trvala čtyři hodiny. Brány města se uzavřely a na náměstí, zaplněné tisíci zvědavců, vytáhlo vojsko. Popravy deseti pánů šlechtického stavu a dvou měšťanů vykonal kat Jan Mydlář čtyřmi meči, ostatní byli oběšeni. Hlavy dvanácti největších provinilců byly z králova rozkazu vystaveny na ochozu Staroměstské mostecké věže.Těla několika z nich byla rozčtvrcena a rozvěšena všem pro výstrahu na šibenicích nebo pranýřích na dnešním Václavském, Karlově, Staroměstském a Malostranském náměstí.

Děsivá demonstrace panovnické moci splnila svůj účel: v následujících letech mnozí čeští a moravští protestanti po udělení generálního pardonu bez odporu přijali katolické vyznání, nesmiřitelní a nejvíce zkompromitovaní opustili zemi. Téměř polovina panství a statků v Čechách a na Moravě byla zkonfiskována a rozdělena mezi domácí katolickou šlechtu a důstojníky vítězné armády. Tento majetkový přesun co do rozsahu překonalo až znárodnění veškerého nemovitého jmění komunisty v roce 1948.

Místo, kde stálo popravčí jeviště, bylo po druhé světové válce v rámci opravy Staroměstské radnice označeno znameními bílých křížů v dlažbě před radniční věží. Pamětní deska na zdi připomíná jména popravených:


Joachim Ondřej Šlik svobodný pán z Holejče
Václav Budovec svobodný pán z Budova
Kryštof Harant svobodný pán z Polžic a Bezdružic
Kašpar Kaplíř rytíř ze Sulevic
Prokop Dvořecký rytíř z Olbramovic
Fridrich rytíř z Bílé
Jindřich rytíř Otta z Losu
Diviš Černín rytíř z Chudenic
Vilém st. rytíř Konecchlumský z Konecchlumí
Bohuslav st. rytíř z Michalovic
Valentin Kochan z Prachové
Tobiáš Štefek z Koloděj
Jan Jesenský z Jeseného
Kryštof st. Kober z Koberšperku
Jan st. Šultys z Felsdorfu
Maxmilián Hošťálek z Javořic
Leander Ryppel z Ruppachu
Jiří Haunšild z Fürstenfeldu
Jan Kutnauer z Sonnenštejna
Šimon Sušický z Sonnenštejna
Natanael Vodňanský z Uračova
Václav Maštěřovský z Jizbice
Jindřich Kozel z Peclinovce
Ondřej Kocour z Votína
Jiří Řečický
Michael Witman
Šimon Vokáč z Chýš a Špicberku

Seřadit podle: polohy názvu

 

počet návštěvníků stránek:

 – Počítadlo.cz           Provoz webu zajišťuje www.internetportal.cz