-
Obecní dům Obecní dům Obecní dům Obecní dům Obecní dům Obecní dům Obecní dům Obecní dům Obecní dům Obecní dům Obecní dům 

Obecní dům - Náměstí Republiky 5/1090, Staré Město

Obecní dům

Náměstí Republiky 5/1090, Staré Město

Obecní dům, dobovým názvem Reprezentační dům hlavního města Prahy, byl postaven v letech 1905–11 pražskou obcí podle projektu architektů A. Balšánka a O. Polívky, a to na podnět nejvýznamnějšího pražského českého spolku Měšťanská beseda. Je prvořadou ukázkou pražské secese. Místo pro výstavbu reprezentativní veřejné budovy s výstavními, koncertními a společenskými sály a rovněž s restaurací, barem, vinárnou a kavárnou nebylo v ovzduší vzrůstajícího národního sebeuvědomění Čechů zvoleno náhodně – budova stojí na místě zbořeného areálu Králova dvora, dávného sídla českých králů. Rozsáhlý komplex na půdorysu nepravidelného kosodélníku tvoří čtyři obvodová křídla, která obklopují vestavěné křídlo se Smetanovou koncertní síní pro 1500 posluchačů, ústředním prostorem domu. Mohutnému secesně zdobenému hlavnímu vchodu dominuje lunetová mozaika Hold Praze od K. Špillara a sousoší L. Šalouna Ponížení a vzkříšení národa. Nejvýraznějším prvkem obou čelních křídel jsou vysoká půlkruhová okna v prvním patře, opatřená balkony. Interiér tvoří množství sálů, salónků a restaurací s bohatou secesní výzdobou, z tohoto slohu čerpá i zařízení a vybavení. Na výzdobě Obecního domu pracovali nejvýznamnější čeští umělci doby, pro které bylo otázkou prestiže a cti se projektu účastnit; patřili k nim M. Aleš, A. Mucha, J. Mařatka, F. Ženíšek, J. Preisler, J. V. Myslbek, M. Švabinský, K. Špillar, F. Hergesel, L. Šaloun, J. Pekárek, B. Kafka, J. Mařatka, F. Uprka a Č. Vosmík. Celý objekt byl je nejen dokladem nevídané umělecké i řemeslné dovednosti a kvality, ale i technickým zázrakem doby: bylo zde mj. 28 elektrických a hydraulických výtahů, dálkově ovládaný vzduchotechnický systém, centrální vysavač, potrubní pošta, moderní telefonní ústředna kuchyně s nejnovější výbavou a podlahy pokrývalo tehdy nové linoleum.

Obecní dům se ihned stal střediskem společenského života české Prahy a brzy i místem významných dějinných událostí; byl jednoznačným výrazem sebevědomí českého národa, byl jeho ztělesněnou oslavou. Zde byl dne 6. ledna 1918 vysloven požadavek samostatného státu (Lednová deklarace) a 28. října 1918 z balkonu Primátorského salonku Národní výbor československý vyhlásil samostatnost státu. Dvacátá a třicátá léta byla dobou největší slávy domu – konaly se zde plesy a koncerty, slavnosti, sjezdy a výstavy umění. Od roku 1942 je Smetanova síň hlavním působištěm Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK, pravidelně se zde konají nejvýznamnější koncerty světoznámého hudebního festivalu Pražské jaro, a to již od jeho založení v roce 1946. V rámci rozsáhlé rekonstrukce v letech 1994–97 byla nejen restaurována vlastní budova Obecního domu, ale podle dobových vyobrazení byla obnovena i výzdoba a umělecká díla; zničené předměty, lustry, čalouny, záclony, nábytek i technické vybavení byly obnoveny nebo znovu zhotoveny. Od roku 1989 je Obecní dům národní kulturní památkou.

Seřadit podle: polohy názvu

 

počet návštěvníků stránek:

 – Počítadlo.cz           Provoz webu zajišťuje www.internetportal.cz