-

Karlův most - popis

LOKALITA 4: KARLŮV MOST A OKOLÍ

KARLŮV MOST

Jednou z nejvýznamnějších památek staré Prahy je bezesporu gotický Karlův most a s ním související stavby, především tři mostecké věže. Kamenný most s 16 oblouky, dlouhý 516 metrů a přes 9 metrů široký, byl vystavěn po roce 1357 z nařízení budoucího krále Karla IV. v bezprostřední blízkosti strženého románského Juditina mostu a až do roku 1841 byl jediným přemostěním Vltavy v Praze. Ačkoliv byl tento div středověkého stavitelství v průběhu více než šesti staletí několikrát těžce poškozen povodněmi, jako zázrakem byl vždy opraven v původní podobě a dnes patří k nejzachovalejším středověkým mostům Evropy; vedle estetické působivosti je významným dokladem inženýrského umu našich předků.

Co však činí z Karlova mostu turistickou atrakci prvního řádu, je sochařská galerie pod širým nebem, která jej zdobí. Vznikla mnohem později než vlastní mostní stavba, z větší části v letech 1706–14 v očekávání svatořečení Jana Nepomuckého. Přes dílčí změny, které galerie od svého vzniku prodělala, je stále velkým odkazem minulosti českých zemí; celkem je dnes na mostě 31 soch a sousoší s asi 100 postavami, mezi nimi i špičková díla velikánů středoevropského barokního sochařství M. B. BraunaF. M. Brokofa. Od roku 1965 jsou vzácné originály soch postupně nahrazovány kopiemi. Rozsahem i kvalitou děl tato mostecká galerie nemá v Evropě obdoby.

Součástí mostního komplexu je i trojice obranných věží. Nejstarší z nich, nižší z dvojice Malostranských mosteckých věží, stála už v době, kdy ještě Vltavu překlenoval dřevěný most, později nahrazený kamenným mostem Juditiným. Vyšší z malostranských věží byla postavena po roce 1464 na místě starší románské věže. Nejcennější z trojice je ale Staroměstská mostecká věž, stavěná zároveň s mostem a dokončená koncem 14. století. Sama o sobě je jednou z největších a nejkrásnějších gotických bran Evropy, na východní straně se navíc dochovala mimořádně cenná gotická výzdoba plná alegorických a symbolických významů.

Poslední součástí stavebního komplexu Karlova mostu je mohutné čtyřramenné novogotické schodiště na ostrov Kampa, vybudované v roce 1844 na místě starších dřevěných schodů. Z mostu jsou krásné výhledy na řeku Vltavu i panoramata obou jejích břehů.

CO JE VIDĚT Z KARLOVA MOSTU

Karlův most s velkolepou galerií sochařských děl poskytne poutníkovi nejen mimořádný kulturní zážitek, ale i skvělou příležitost rozhlédnout se vltavským údolím v samotném srdci metropole. Vzápětí poté, co projdeme mezi Malostranskými mosteckými věžemi, nabízí se vlevo vstup do ulice U lužického semináře, pojmenované podle semináře pro katolické studenty z Horní Lužice, který zde působil v letech 1705–1922. Ulice spojuje malostranské vyústění mostu s bývalou osadou Rybáře, dnešním Klárovem; po celé její délce bývaly brody a přívozy, zhruba v místech dnešního Mánesova mostu překlenoval Vltavu i první známý pražský most, ještě dřevěný, zmiňovaný poprvé v Kristiánově legendě k roku 932. Zástavba ulice vznikla až v 16. století, kdy Menší Město pražské v podhradí císařského sídla zažívalo období rychlého rozkvětu.

Další pěkné pohledy poskytne Čertovka, říční rameno oddělující se od toku Vltavy o asi 500 metrů výše u vyústění Říční ulice a znovu se do Vltavy navracející asi 150 metrů po proudu; pro svůj ojedinělý kolorit, připomínající kanály italské perly Jadranu, je oblast kolem Čertovky někdy – jistě poněkud nadneseně – nazývána Pražskými Benátkami.

Protáhlý ostrov oddělený Čertovkou od malostranského břehu se nazývá Kampa. Původně zde byl nízký písčitý ostrůvek se zahradami, vinicemi a mlýny, svou dnešní rozlohu a tvar dostala Kampa až po roce 1541, kdy sem byla navážena suť po požáru Malé StranyHradčan. Až do roku 1784, kdy byly vystavěny dřevěné schody na Karlův (tehdy Kamenný) most, byl ostrov spojen s malostranským břehem jen provizorními lávkami; dnešní mohutné kamenné schodiště vzniklo v roce 1844 podle projektu J. Krannera. Ostrov zůstal dodnes zčásti nezastavěný, místní rozlehlý park je oblíbeným místem odpočinku Pražanů i návštěvníků města. Blíže Karlovu mostu se nachází hlavní ulice Na Kampě s řadou výstavných domů, které lze obdivovat přímo z mostu. Romantické a příjemné prostředí Kampy vždy přitahovalo významné osobnosti, zejména umělce: bydleli tu mj. filolog J. Dobrovský, historik umění Z. Wirth, herci J. Werich a E. Kohout, básník V. Holan, malíři S. H. Pinkas, A. Kašpar a J. Trnka, spisovatelé A. Mrštík, K. M. Čapek-Chod a další.

Zastavíme-li se asi uprostřed mostu, můžeme si prohlédnout i vzdálenější stavby. Ve směru proti proudu (tj. vpravo ve směru naší cesty) spatříme jez, na jeho pravém konci plavební komoru a vedle ní areál prastarých Sovových mlýnů, dnes upravený na galerii českého moderního umění (Muzeum Kampa), jejíž základy tvoří sbírka obrazů spravovaná nadací Jana a Medy Mládkových. Pozadí scény tvoří vrch Petřín se zachovaným zbytkem opevnění Malé Strany a Hradčan z doby vlády Karla IV., tzv. Hladovou zdí; podle legendy dal zeď stavět sám císař, aby poddaným v době drahoty a hladomoru poskytl možnost přivýdělku.

Na staroměstský břeh Vltavy se náš pohled může vydat po tělese Mostu Legií z let 1898–1901. Most překlenuje i Střelecký ostrov, zvláště v 19. století dějiště mnoha lidových veselic, poutí, promenádních koncertů, tanečních zábav a plesů. V roce 1882 se zde konal první sokolský slet, roku 1890 se na ostrově poprvé v Čechách slavil 1. máj.

Těsně za staroměstským koncem Mostu Legií si nelze nepovšimnout význačné novorenesanční budovy Národního divadla, vystavěné v letech 1868–83 podle projektu J. Zítka jako ztělesnění vůle českého národa po národní svébytnosti a samostatnosti.

Řadu klasicistních a novorenesančních domů podél staroměstského břehu Vltavy směrem k vyústění Karlova mostu jen přelétneme očima a všimneme si až výrazné skupiny budov vysunuté do říčního proudu – je to Novotného lávka, cenný soubor budov bývalých mlýnů (už v roce 1396 jich zde bylo deset). Dnes jsou původní budovy mlýnů přestavěny a nově využity, stále pod nimi ale protéká proud Vltavy. Od roku 1489 je součástí lávky i Staroměstská vodárenská věž, historicky první pražská vodárna, v níž od roku 1936 sídlí Muzeum Bedřicha Smetany.

Za chvilku času stojí i podívání opačným směrem, po směru říčního proudu. Vlevo, při malostranském břehu, zaujme nedávno opravený areál barokní Hergetovy cihelny, v současnosti využívaný jako komplex výstavních prostor, prodejen a restaurací. O něco dále se přes Vltavu klene Mánesům most, pozoruhodná stavba ve stylu moderny a českého kubismu z let 1911–16, s cennou uměleckou výzdobou. Za ním je patrný dlouhý svah Letné s místem, kde v letech 1955–62 stával monumentální žulový pomník J. V. Stalina od sochaře O. Švece a architektů J. a V. Štursových, 15,5 m vysoký a 22 m dlouhý; od roku 1991 na jeho místě odměřuje všem smrtelníkům čas veliký metronom od sochaře V. Nováka. Na staroměstském břehu na náměstí Jana Palacha nelze přehlédnout rozlehlou novorenesanční budovu Rudolfina od J. Zítka a J. Schulze z roku 1881, dnes sídlo České filharmonie a Galerie Rudolfinum.

Než dojdeme ke Staroměstské mostecké věži, kterou Karlův most opustíme, můžeme se pohledem zpět potěšit jedním z nejkrásnějších pražských panoramat a zavzpomínat na naši dosavadní cestu – vedle svahu Petřína najdeme Strahovský klášter a napravo od něj areál Pražského hradukatedrálou sv. Víta, Starým královským palácem, věžemi baziliky sv. JiříČernou věží. Pod Hradem je moře malostranských střech a za dvojicí Malostranských mosteckých věží tušíme mohutné těleso chrámu sv. Mikuláše na Malostranském náměstí.

KŘIŽOVNICKÉ NÁMĚSTÍ

Jedno z nejmenších pražských náměstí se rozkládá již na staroměstském (pravém) břehu Vltavy při vyústění Karlova mostu. Celý jeho obvod je vymezen skvostnými monumentálními stavbami, nejpůsobivější je ale přesto nezastavěná strana západní s výhledem na řeku a neopakovatelné panorama Pražského hraduMalé Strany. Severní stranu náměstí tvoří kostel sv. Františka z Assisiiklášter křižovníků, jižní trojice měšťanských domů, východní průčelí kostela sv. Salvátora v areálu Klementina. Na místě dnešního náměstí se původně nacházel malý ostrov, dnes z větší části zakrytý stavbami. Předmostí neslo původně název Mostní náměstí či Mostní plácek, současný název nese od roku 1870. Svou dnešní podobu získalo náměstí roku 1848; tehdy byla zbořena budova viničního úřadu před klášterem křižovníků a rameno řeky mezi prvním obloukem Karlova mostu a klášterem bylo překlenuto širokou terasou, na níž byl umístěn novogotický pomník Karla IV. K dalším pozoruhodnostem patří viničný sloup se zbytky dlažby starobylého Juditina mostu. V současnosti bohužel dojem z Křižovnického náměstí, jednoho z nejkrásnějších prostranství celé Prahy, kazí velmi silná automobilová a tramvajová doprava podél jeho východní strany, klidu místa nepřispívají ani neodbytní náhončí blízkých restaurací.

 

počet návštěvníků stránek:

 – Počítadlo.cz           Provoz webu zajišťuje www.internetportal.cz